|
Téměř po šestnácti letech se vrátil na Slovácko a v souboji s pražskými Boheminas 1905 přinesl svému bývalému klubu štěstí. Před utkáním se pozdravil s Daliborem Slezákem, se kterým v sezóně 2001/2002 bojoval na staroměstském Širůchu o prvoligovou jistotu. Pak už Pavol Kopačka fandil Slovácku po celých devadesát minut a současně se dělil o pocity u mikrofonu přímo na stadionu.
Palo, jsi ještě věrný fotbalovému míči a nebo jsi mu už dal kopačky?
„Samozřejmě s profesionální kariérou jsem už dávno skončil a už se nevěnuji ani té trenérské. Nicméně fotbal stále sleduji, zajímám se o něj živě a když to čas dovolí, tak jdu hrát za staré pány. Za svoji hráčskou kariéru jsem prošel vedle Synotu i slovenskými celky v Trenčíně, Dubnici, Nitře či Trnavě, takže těch příležitostí je hodně.“
Jak vůbec vzpomínáš na tehdejší Synot? Odehrál jsi za něj v nejvyšší soutěži třiatřicet zápasů.
„Tehdy panovala v klubu rodinná atmosféra a klub se teprve rozvíjel. Postupovali jsme tehdy do nejvyšší soutěže, takže se pod vedením trenéra Komňackého tvořila i herní tvář týmu. Strašně rád na to období vzpomínám, protože tam byla opravdu skvělá parta a rád se na Slovácko vracím i dnes. Proto, když jste mě pozvali na zápas jako hosta, tak jsem neváhal ani vteřinu.“
Jsi s někým z bývalých spoluhráčů v kontaktu?
„Ano, začíná se rozvíjet i fotbalový tým bývalých hráčů Synotu. Vloni jsme sehráli tuším tři zápasy a s klukama jsme se na nich shodli, že se chceme setkávat a rozdávat radost na hřišti i nadále. Letos to zatím vypadá také na tři akce.“
Za své hráčské kariéry jsi zažil ještě staroměstský Širůch. V sobotu jsi měl možnost poznat stadion v Uh. Hradišti. Co na něj říkáš?
„Ideální ligový stadion. V tomto jste v Česku mnohem dále než u nás na Slovensku. V Trenčíně se například o novém stadionu stále jen mluví. Na druhou stranu třeba v Trnavě nová aréna je, Spartak je na špici, ale na návštěvnosti a atmosféře se to moc neprojevuje.“
Viděl jsi utkání Slovácka s Bohemkou. Naplnilo tvá očekávání?
„Bylo to nesmírně těžké utkání. Slovácku přeji záchranu z celého srdce, protože do ligy prostě patří a nejen kvůli tomu vzpomínanému stadionu. Z tohoto pohledu byl sobotní zápas klíčový. Kdo se točí okolo fotbalu, tak ví, že boj o záchranu je hodně těžký. Mladí kluci cítí zodpovědnost, nechtějí udělat chybu a když se k tomu přičtou terény, tak je z toho fotbal, který není o kráse. Hráči volí hlavně jednoduché řešení. Už v poločase jsem říkal, že rozhodne jeden gól. To se nakonec potvrdilo a já jsem opravdu rád, že ten gól dalo Slovácko. Třeba jsem kousíček potřebného štěstí přinesl i já. (úsměv)“
Jak vidíš současnou situaci v české lize a pozici Slovácka v boji o záchranu?
„Některé jarní výsledky překvapily mnohé. Především neporazitelnost Jihlavy hodně zamotala tabulkou a zamotala určitě i mnohým klubům hlavy. Super je, že boduje i Slovácko, takže se tabulka srovnala směrem ke středu a ve hře o záchranu je momentálně půlka ligy. Slovácko to nebude mít lehké, protože má ve svém kádru hodně mladých a ten tlak je velký. Co jsem ale měl možnost vidět se Spartou a v Olomouci, ale i s Bohemkou, tak se s tím zatím vyrovnávají dobře. Proto jsem přesvědčený, že ten boj o záchranu zvládne.“
| 
