|
Slovácko v zápase s Teplicemi zažilo nejhorší možný vstup, když již v první minutě inkasovalo.
„Čekal jsem, že do souboje půjde Standa Hofmann. Rozhodl jsem se trochu později a byl jsem v souboji pozdě,“ vrací se k úvodní brance utkání Daněk.
K bodovému zisku tak nevedla ani výměna trenéra, když do pozice hlavního kouče byl posunut dosavadní asistent Petr Vlachovský.
„Snažil se nám vyčistit hlavy od porážek. Částečně se to zlepšilo. Nějaké šance jsme měli, ale zase jsme je neproměnili. Teplice jsme prvním gólem nakopli. Pak jsme sice začali fotbal hrát my, ale nevyrovnali jsme. I přesto jsme o poločase věřili, že se to dá zlomit, že můžeme zápas otočit,“ pokračuje Daněk.
Kontaktní branku mohl vsítit záložník Jan Navrátil, který neúspěšně hlavičkoval z malého vápna.
„Dostali jsme v první minutě gól, s tím se nedá nic dělat. Potom jsme hráli jakž – takž, ale stejně jsme nedali branku, takže jsme zase prohráli. Sám jsem mohl dát gól hlavou. Bylo to z malého vápna, myslím, že tam se lámal zápas. Moje chyba – bohužel,“ říká smutně Navrátil, který následně přiblížil pozápasové dění v kabině.
„Ticho, ticho jako vždycky. Někdo se snaží povzbudit, ale víme, že je to špatné. Musíme se z toho dostat jenom sami. My teď musíme jít do každého zápasu s tím, že musíme vyhrát. Musíme táhnout za jeden provaz, hrát jako tým a doufat, že nám tam něco spadne. Bude to těžké, ale nesmíme dávat hlavy dole,“ dodává Navrátil
| 
