|
Na hřišti svádí nelítostné souboje. Kulisu tvoří přilehlé tribuny, na kterých bouří diváci. Emoce jen tryskají. Pak ale přejde k volnočasovému koníčku a zažívá pravý opak. Má klid a kolem účinkují přírodní síly. Obránce Tomáš Břečka rád rybaří.
„Většinou si vychutnávám to ticho a přírodu. Někdy si ale vezmu křížovky a luštím,“ vypráví v seriálu Slovácko Plus.
Odpočinete si u rybníku?
Já určitě. Spoluhráči, kteří nechytají ryby a párkrát vyrazili se mnou, byli už po dvou hodinách otrávení, že nic nebere… (smích) Mně to ale ani nepřišlo. Je to jak na hřišti, kde nevnímáte čas. Pět hodin u ryb mi uplyne rychle. (úsměv)
Jak často se věnujete rybaření?
Teď jsem dlouho nebyl chytat, protože jsme měli přípravu a poté začala liga. Avšak před přípravou jsem chodil minimálně jednou týdně. Sedl jsem k vodě na celé odpoledne.
Máte oblíbené místo?
Bydlím teď ve Zlíně a našel jsem si rybníček, kde byly sice menší ryby, ale měl jsem jistotu úlovku. Akorát se zrovna vychytaly, protože k vodě najel skoro celý kraj. Musím zase hledat jiné místo. (úsměv)
Věnujete se koníčku odmala?
Jo, začínal jsem chodit do kurzu, abych si mohl udělat rybářský lístek. Nevím přesně, v kolika letech to bylo, ale byl jsem fakt malinký. Aktivita mě chytla.
Měl jste to v rodině?
Ano, taťka chodil na ryby a strejda také. A holdovali tomu i kamarádi. Jediné, co bylo, tak pořád rybářský kroužek a fotbal. (úsměv)
Jste ten pravý „profík“ s vymakaným vybavením?
(úsměv) Řekl bych, že jsem střední rybář. Nemám věci úplně top, ale že bych chytal ryby na deset roků starý silon, to taky ne. (úsměv)
Jsme ve finále, tak jaký je zatím váš největší úlovek?
Kapr osmdesát centimetrů, i když to bylo na chovném rybníku. Jak jsem byl menší, jezdili jsme chytat s taťkou každé prázdniny třeba na týden. (úsměv)
|