|
Ve čtvrtém díle se fanoušci Slovácka v krátkosti seznámí s osmnáctiletým útočníkem Tomášem Zajícem. Ten se k hlavnímu týmu poprvé připojil v lednu 2015 a už v něm zůstal. V SYNOT lize odehrál zatím jen pár minut proti Jablonci, na další šanci zatím čeká. Jaká byla jeho cesta do áčka?
Slovácko staví na filozofii regionálního klubu a zakládá si na práci s odchovanci, kteří tvoří podstatnou část ligového týmu. Důkazem této unikátnosti jsou mladíci, kteří se propracovali do současného širšího kádru Svatopluka Habance. V seriálu Slováčtí mladíci vám přineseme jejich portréty.
Tomáš Zajíc, útočník, ročník 1996
Na začátek už tradiční otázka. Jaká byla tvá cesta do áčka?
Začínal jsem docela nedaleko – ve Velké nad Veličkou. K fotbalu jsem se dostal v sedmi, možná osmi letech a už jsem u něj zůstal. Když mi bylo jedenáct, dostal jsem se do akademie Slovácka. Prošel jsem všechny kategorie až do dorostu a nedávno jsem se dostal do áčka.
V hlavním týmu ses objevil docela znenadání v zimní přípravě. Jak se udál samotný přechod do áčka?
Původně jsem měl jít obyčejně do přípravy s devatenáctkou. Jenže trenér nejspíš neměl po ruce žádného útočníka, tak mě kontaktoval. Zavolali jsme si a domluvili se na tom, že se zařadím po dobu zimní přestávky k áčku. Asi jsem se mu zalíbil a nechal si mě tam. (úsměv)
Trenér Habanec se zmínil, že v tobě vidí nadějného útočníka. Motivuje tě to?
Dobře se to poslouchá, ale to jsou jen slova. Nic to neznamená, musím pracovat.
Jaké jsou tvé nejbližší cíle?
Zatím myslím hlavně na Slovácko. Chtěl bych se prosadit do základu a třeba dát i nějaké góly. Potom se uvidí, ale zatím jinde působit nechci.
Další otázka, která nikoho nemine: jaký je tvůj fotbalový vzor?
Docela fandím Chelsea, takže jsou mi sympatičtí Drogba a Hazard. Především Drogba se mi líbí, protože je to silový hráč, zabiják.
Co je tvá hlavní přednost?
To je spíš otázka na trenéry, ale myslím si, že by to mohla být síla.
Máš nějaké fotbalové heslo?
Vždycky mi říkali, ať se rozjíždím naplno a postupně přidávám. (smích)
| 
